Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mikrodomény ve sladkovodním sedimentu jako řídící faktor biogeochemických procesů
Duchoslav, Vojtěch ; Falteisek, Lukáš (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Na přirozené arsenové anomálii v Mokrsku dochází k bioprecipitaci realgaru (As4S4) v potočním sedimentu. Rozsah tohoto jevu je světově ojedinělý. Předcházející práce prokázala schopnost mikroorganismů uvolňovat arsen z pevných fází do roztoku a také jejich schopnost respirativní redukcí produkovat sulfidickou síru a i trojmocný arsen, tedy prekurzory realgaru. Zároveň ale vyvstaly zásadní otázky ohledně mechanismu rážení realgaru, neboť se nikdy nepodařilo naměřit chemicko-fyzikální podmínky, které by jeho krystalizaci umožňovaly. Pro pochopení funkce systému byly chemicky a mikrobiologicky analyzovány půdní profily do hloubky cca 120 cm. Tento rozsah zahrnuje oblast kolísání hladiny spodní vody. Podařilo se nám rozeznat šest odlišných domén, které reprezentují prostředí od povrchové půdy po anoxický sediment obsahující dřevo inkrustované realgarem. Srovnání fylogenetické disimilarity ukázalo, že komunity domén tvoří navzájem převážně distinktní klastry, což svědčí o rozdílných podmínkách a procesech, které zde probíhají. Inkubační (mikrokosmové) experimenty ukázaly, že bioprecipitace realgaru in vitro je možná a vyžaduje omezení mikrobiální aktivity v roztoku a jeho striktní lokalizaci do dřevní hmoty či na její povrch. Pokud je nám známo, je tato práce vůbec prvním případem úspěšného biogenního...
Mikrodomény ve sladkovodním sedimentu jako řídící faktor biogeochemických procesů
Duchoslav, Vojtěch ; Falteisek, Lukáš (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Na přirozené arsenové anomálii v Mokrsku dochází k bioprecipitaci realgaru (As4S4) v potočním sedimentu. Rozsah tohoto jevu je světově ojedinělý. Předcházející práce prokázala schopnost mikroorganismů uvolňovat arsen z pevných fází do roztoku a také jejich schopnost respirativní redukcí produkovat sulfidickou síru a i trojmocný arsen, tedy prekurzory realgaru. Zároveň ale vyvstaly zásadní otázky ohledně mechanismu rážení realgaru, neboť se nikdy nepodařilo naměřit chemicko-fyzikální podmínky, které by jeho krystalizaci umožňovaly. Pro pochopení funkce systému byly chemicky a mikrobiologicky analyzovány půdní profily do hloubky cca 120 cm. Tento rozsah zahrnuje oblast kolísání hladiny spodní vody. Podařilo se nám rozeznat šest odlišných domén, které reprezentují prostředí od povrchové půdy po anoxický sediment obsahující dřevo inkrustované realgarem. Srovnání fylogenetické disimilarity ukázalo, že komunity domén tvoří navzájem převážně distinktní klastry, což svědčí o rozdílných podmínkách a procesech, které zde probíhají. Inkubační (mikrokosmové) experimenty ukázaly, že bioprecipitace realgaru in vitro je možná a vyžaduje omezení mikrobiální aktivity v roztoku a jeho striktní lokalizaci do dřevní hmoty či na její povrch. Pokud je nám známo, je tato práce vůbec prvním případem úspěšného biogenního...
Vznik realgaru na lokalitě Mokrsko
Rodovská, Zuzana ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Filippi, Michal (oponent)
Na celém světě se nacházejí místa se zvýšenou koncentrací arsenu ve vodách. V České republice je jedním z těchto míst lokalita Mokrsko, kde v podzemních vodách dosahuje arsen koncentrací vysoko nad doporučené limity pitné vody. Arsen je na této lokalitě vázán v půdách na sekundární minerály se železem, zatímco v redukčních podmínkách potočního sedimentu tvoří makroskopické akumulace realgaru v asociaci s organickou hmotou. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat realgar z této lokality a pokusit se pochopit podmínky a způsob jeho vzniku. Pro účely tohoto výzkumu byly odebrány vzorky realgaru a pórové vody za pomocí sacích lyzimetrů a rhizonů. Vzorek realgaru byl charakterizován celou řadou standardních metod (RTG, SEM, TEM, chemické a izotopické složení); ve vodách byla provedena speciační analýza As, Fe a S. Analýza realgaru pomocí RTG, SEM a TEM potvrdila přítomnost nanokrystalického realgaru v agregátech tvořících shluky a jehličky. Ve všech odebraných vzorcích pórových vod jednoznačně převládalo železo ve dvojmocné formě a v podobných koncentracích zde dominovala redukovaná forma As3+ (4,3-7,3 mg/L). Obsah rozpuštěného sulfidu byl velmi nízký (cca 30 µg/L), zatímco obsah sulfátu byl vždy velmi vysoký (> 111 mg/L). Izotopické složení síry ve studovaných vzorcích ukazuje na silné ochuzení 34...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.